ONDŘEJ HUDEČEK ondrej.hudecek@mlp.cz
TEREZA LIŠKOVÁ tereza.liskova@osf.cz
PAVLÍNA MAZÁČOVÁ mazacova@phil.muni.cz
Podpora mediální a informační gramotnosti zůstane neodmyslitelnou součástí sebevědomé knihovny budoucnosti. Vzdělávání v těchto oblastech bychom měli vnímat jako „průřezové téma“, které můžeme integrovat do různorodých aktivit, jež v knihovnách pořádáme – ať jsou to cestovatelské přednášky, jazykové kurzy nebo například semináře s tematikou regionální historie. Často tyto programy vedou externí lektoři – komunikujme s nimi a dejme jim najevo, že pro nás i pro naše návštěvníky a uživatele je podpora rozvoje mediální a informační gramotnosti napříč všemi vzdělávacími nabídkami knihovny důležitá. Tím přispějeme nejen k normalizaci diskuse o médiích a našemu vztahu k nim, ale také oslovíme ty, kteří by se aktivit zaměřených výhradně na mediální problematiku možná vůbec nezúčastnili.
Díky letité zkušenosti s praktikováním mediálního vzdělávání a jeho reflexí jsme získali poznatky aplikovatelné při práci (učících) knihovníků také s jinými komplexními tématy.
Jako nezbytné se v knihovním vzdělávacím prostředí ukazuje:
- sledovat aktuální trendy a nabízet témata, která jsou společensky relevantní;
- pracovat se sebereflexí, znát vlastní silné a slabé stránky, průběžně se vzdělávat a umět požádat o odbornou podporu v oblastech, kde cítím deficit či nejistotu;
- produktivně spolupracovat jak uvnitř vlastní instituce, tak napříč knihovnickou komunitou s relevantními partnery ve státní, podnikatelské a neziskové sféře;
- být hrdými na své kompetence i práci, pokud je kvalitní a přínosná;
- zapojovat se do veřejných či odborných diskuzí o vzdělávání, mediální a informační gramotnosti či roli knihoven v oblasti celoživotního učení a vzdělávání;
- učit se pracovat s chybou;
- osvojovat si dovednosti užívat nové pojmy a reflektovat výhody i limity, které do každodennosti člověka přinášejí technologie a média;
- osvojit si a praktikovat zásady informační a digitální hygieny;
- být otevřeni tomu, že za vhodných podmínek se vzdělávání mohou věnovat velké i malé knihovny;
- vytvářet a testovat nové formáty a formy vzdělávání v knihovnách, také s využitím digitálních technologií;
- posilovat zvídavost, nenechat se paralyzovat složitostí informačního prostoru, v němž žijeme;
- zvážit svoji motivaci a pojmenovat si hodnotový rámec, ve kterém se budu věnovat vzdělávání v konkrétních tématech, či ne;
- knihovní vzdělávací prostředí otevírat a nabízet jako bezpečný prostor pro kritickou práci s informacemi a médii, založenou na relevantních zdrojích;
- připomínat si, že uživatelé a účastníci vzdělávacích programů nejsou tabula rasa, nýbrž že si každý přináší svou specifickou osobní zkušenost;
- pomocí (nejen mezigeneračního) dialogu a příběhů se opírat o to, co je nám společné, co utváří a posiluje naši soudržnost a odolnost.
V posledních čtyřech letech jsme se v knihovnách učili fungovat v podmínkách globální pandemie, pomáhali jsme válkou postiženým obyvatelům Ukrajiny, hledali jsme své místo ve světě technologií založených na principech umělé inteligence a začali edukací vést spoluobčany k využívání digitálních služeb státu. V tomto turbulentním období se knihovny také staly významnými aktéry mediálního vzdělávání v České republice, a to díky každému, kdo se do těchto aktivit zapojil.
Na jedné z knihovnických akcí představila Tereza Garamszegi z Knihovny České zemědělské univerzity v Praze výstupy projektu Medgram1, který se zaměřil na podporu mediální gramotnosti i mezi středoškolskou mládeží a seniory. Pro vysokoškolskou knihovnu nejsou tyto cílové skupiny typické. Na otázku, proč se knihovnice do takového projektu pustily, Tereza odpověděla: Jsme tým, který má rád výzvy!
Právě tento přístup budeme potřebovat my všichni, kteří v knihovnách pracujeme.
