První číslo vyšlo 12. dubna dopoledne; předplatné prvního ročníku stálo čtenáře 17 korun na rok, jednotlivá čísla stála 36 haléřů. Redakci a administrativu měl na starosti K. B. Tomášek. V úvodním článku, vysvětlujícím vznik periodika, jsou shrnuty jeho cíle. Týdeník chce sloužit poctivě všem vrstvám našeho kraje a je určen jeho rozumové, politické, kulturní, mravní a hospodářské výchově… touží mluvit otevřeně a referovat o všech projevech života.1 Noviny přinášely mnoho informací o dění ve městě a okolí, zápisy z jednání zastupitelstva, kulturní přehled a inzeráty zdejších obchodníků a živnostníků. Pozdější ročníky obsahovaly navíc i přílohu, ve které byla na pokračování otištěna původní i přeložená beletrie.
Od roku 1939 Týdeníky začínají podporovat nacistické Německo, během války z titulních stran mizí zprávy o dění v Pelhřimově a nahrazují je zprávy z Říše. Od roku 1943 kompromitovaly periodikum kolaborantské úvodníky redaktora Rudolfa Liebschera. Těsně před koncem války byl vydavatel Emil Šprongl obviněn z kolaborace a vydávání Týdeníku převzal Národní výbor v Pelhřimově. Týdeník skončil po zákazu vydávání krajinského tisku v roce 1945.2
Již 1. prosince 1945 díky osvětovému inspektorovi Karlu Hrabětovi byl týdeník obnoven pod názvem Hlas Vysočiny. Noviny stály dvě koruny a v některých číslech byl název periodika vytištěn červeně. Hlas Vysočiny vycházel až do poloviny roku 1948. Poté se ze samostatného týdeníku stala pouhá příloha táborského Palcátu a později rubrika jihlavské Jiskry.
Začátkem 50. let bylo samostatné pelhřimovské periodikum obnoveno pod názvem Vesnické noviny Pelhřimovska. Za redakci byl zodpovědný Jaroslav Svoboda. Noviny byly nejčastěji dvoustránkové formátu A4 a vycházely každý týden, nikoliv však ve stejný den. Ze začátku se noviny věnovaly zemědělské a venkovské tematice, později přibyly i zprávy kulturní, politické a sportovní.33 Roku 1954 byl list přejmenován na Pelhřimovské noviny. Hlavním tématem periodika zůstávalo zemědělství. Témata se věnovala i milníkům socialistického roku (například Mezinárodní den žen, 1. máj, založení KSČ, výročí Velké říjnové socialistické revoluce a další). Noviny obsahovaly i stálé rubriky – kulturní zprávy, sport a tělovýchova, svazácký koutek. Součástí byly také články na pokračování.
V březnu 1960 se Pelhřimovské noviny přejmenovaly na Nástup, který obsahoval více stálých rubrik, jako je kultura, sport a cestování. Noviny měly příjemnější podobu a články častěji doprovázely fotografie. Nástup vycházel až do roku 1990.
- Týdeník z Českomoravské vysočiny, 12. 4. 1919, s. 1–2. ↩︎
- SLAVÍKOVÁ, Aneta: Vývoj periodického tisku na Pelhřimovsku v letech 1948–1989. Praha, 2017, s. 46. ↩︎
- Tamtéž, s. 53–55. ↩︎
Mgr. GABRIELA BLÁHOVÁ je historičkou, archivářkou a knihovnicí v Muzeu Vysočiny Pelhřimov.
