Knihovny v zahraničí bývají často spojeny s krajany. Platí to i v případě Paříže, kde se navíc České centrum nachází na historické adrese 18 rue Bonaparte. Od roku 1916 tu měla své sídlo Československá národní rada, jak připomíná pamětní deska na budově. Československý stát objekt zakoupil v roce 1937, český konzulát a zmiňovaný kulturní institut zde sídlí dodnes. Jde tedy o výjimečné místo paměti a jeho dědictví (a rozvoj) patří k důležitým přidaným hodnotám instituce. Krajanský prvek je přítomný v působení sobotní České školy bez hranic, ale například i v tom, že na dvoře je dnes umístěna skříňka, která nabízí příležitost k recyklaci knih v češtině. Návštěvníci si vyměňují tituly, o něž knihovna nemůže mít z kapacitních a koncepčních důvodů zájem či jimi již disponuje.
Mise Českých center, jež jsou sítí 26 poboček po světě, však na krajany necílí primárně. Prezentuje současnou českou kulturu zahraničnímu publiku, které neumí ve většině případů česky. Velmi důležitá je v jejich aktivitách podpora překladu a obecně vydavatelské činnosti. (Pro překlady dětské knihy z češtiny je ve Francii klíčové nakladatelství Memo.) Kniha v tomto kontextu už není jen text, ale i kulturní dědictví a most mezi národy či obchodní artikl. Z tohoto důvodu České centrum provozovalo knihkupectví, pořádalo tradiční zářijové knižní burzy, iniciovalo kampaně na podporu renomé české literatury. V současném světě pak knihovna Českého centra nemůže plnit pouze roli shromažďovatele informací, ale musí se stát kulturním prostorem otevřeným všem.
V Paříži byla v Českém centru knihovna otevřena již v roce 1997. Její původní design byl v těžkém, masivním stylu s dřevěným nábytkem a studijní atmosférou. Po dvaceti letech již nebyla v dobrém stavu a potřebovala renovaci. V té době obsahovala více než 10 000 titulů, včetně dlouhých řad shodných vydání Boženy Němcové, Aloise Jiráska, Karla Čapka. Velmi malé místo připadalo na současnou literaturu. Knihovna byla transformována s cílem oživit prostor a vdechnout jí nový, vstřícnější charakter. Návrhy vzešly od výtvarníků kolem Divadla bratří Formanů (především A. a J. Sodomkovi).
Renovace se soustředila na zachování původních materiálů a na zlepšení estetiky i funkčnosti. Prostor byl rozdělen na tři části: centrální část pro čtení, dětskou literaturu, ozdobenou dřevořezbami od Terezy Komárkové. Dále byla instalována dvě pódia. Jedno pro literární setkání a druhé pro snadnou přeměnu na divadelní scénu. Díky novému uspořádání prostor je nyní knihovna schopna hostit pestré kulturní akce. Kromě pravidelných literárních čtení a kurzů češtiny tu probíhají výstavy, scénická čtení i divadelní představení. V roce 2021 knihovna otevřela výstavou unikátních kreseb Milana Kundery, následovaly expozice věnované českým překladům francouzské poesie (Appolinaire, Verlaine, Villon, Valéry, Baudelaire). V roce 2023 se uskutečnily tři výstavy současných českých ilustrátorů a ilustrátorek (Rutová, Trakal, Zemanová, Plachý, Valoušek a Kukovičová). Místo ale patří i komiksu (Pavel Čech, Vojtěch Mašek). V současnosti zde probíhá výstava českého kresleného vtipu.
Kulturní program knihovny zahrnuje i literární akce. Četli tu spisovatelé jako Topol, Horáková, Mornštajnová a básníci Hruška, Fridrich, Sojka, Riedelbauchová a další. Knihovna rovněž hostí scénická čtení textů, mj. Bohumila Hrabala.
Za velmi důležité považuji, že v knihovně vznikla malá divadelní scéna přezdívaná „Bibliotéatr“, rozvíjející především loutkové divadlo. V květnu 2025 bude v rámci pařížského Bienále loutkařských umění hostit českou inscenaci.
Knižní fond je tvořen čtyřmi hlavními okruhy. První zahrnuje českou literaturu (prózu i poezii) druhé poloviny 20. století a současnost. Druhá oblast se zaměřuje na překlady z češtiny do francouzštiny. Sbírka překladů se stále rozšiřuje a dnes obsahuje asi jednu třetinu všech knih přeložených do francouzštiny. Třetí oblastí je paměťový fond, který tematizuje český exil a samizdat. Tento fond obsahuje téměř kompletní edice Konfrontace, Index, Revue K a další. Čtvrtou a poslední oblastí jsou knihy o umění. Katalog knihovny je dostupný na webových stránkách https://paris.czechcentres.cz/knihovna.
Díky nové knihovně v Českém centru v Paříži byla vytvořena unikátní platforma pro prezentaci české kultury. Knihovna je nejen místem pro čtení, ale i pro kreativní a kulturní setkávání. Je důkazem, že kniha má i dnes svůj význam v kulturně-diplomatickém působení v zahraničí.
Otevřenou otázkou zůstává, zda se její dynamika udrží i v následujících letech. Patří aktivní podpora knižní kultury do strategie české kulturní diplomacie? Soustředí budoucí ředitelé pozornost spíše na tvorbu sebepohlcujícího úředního materiálu či budou živit iluzi tzv. kulturního managementu? Nebo budou knize i nadále věřit?
Doc. PhDr. JIŘÍ HNILICA, PhD., vedl v letech 2018–2024 České centrum v Paříži. Roku 2023 obdržel vyznamenání za významný přínos k rozvoji česko-francouzských vztahů a francouzské kultury, insignie rytíře Řádu akademických palem. Na Univerzitě Karlově přednáší dějiny krajiny, věnuje se popularizaci a publicistické činnosti.
