Z výrazných autorů tohoto prvního, šaldovského období lze jmenovat např. teoretika umění a překladatele Karla Teigeho (1900–1951) či spisovatele a divadelního kritika Vladislava Vančuru (1891–1942). Autorem karikatur byl výtvarník Adolf Hoffmeister (1902–1973). V červnu 1928 došlo k úřednímu zastavení komunistického tisku v Československu na dobu jednoho měsíce. Šalda začal v této době vydávat Šaldův zápisník a následně předal Tvorbu levicovým umělcům a redaktorům.
Od roku 1929 se vedení listu ujal novinář a kritik Julius Fučík (1903–1943), který předtím vedl časopis Kmen (1927–1928) a působil rovněž v redakční radě Tvorby. Po 5. sjezdu Komunistické strany Československa, na němž došlo k rozkolu a k odchodu těch, kteří nesouhlasili se stalinistickou orientací strany (tzv. Manifest sedmi, který podepsali J. Hora, H. Malířová, M. Majerová, S. K. Neumann, I. Olbracht, J. Seifert, V. Vančura) se majitelem časopisu Tvorba definitivně stává J. Fučík a list se mění v komunistický týdeník, orientovaný důrazně proti tehdejší vládě. První číslo pod Fučíkovým vedením vyšlo 17. července 1929. Na počátku 30. let docházelo vzhledem k tehdejší politické a hospodářské situaci k četným konfiskacím jednotlivých čísel. V tomto období se v Tvorbě střídali různí redaktoři, např. historik Záviš Kalandra (1902–1950), spisovatel a novinář Jiří Weil (1900– 1959) nebo novinářka a překladatelka Milena Jesenská (1896–1944) a další. Pod vedením marxistického kritika Ladislava Štolla (1902–1981) se časopis radikalizoval a nadále vycházel z kritiky umění z pozice „třídního boje“. Dostával se do sporů s liberálním týdeníkem Přítomnost a jeho redaktorem Ferdinandem Peroutkou, ale také s československými úřady, podobně jako příbuzné tiskoviny Rudé právo nebo Haló noviny.
Pozornost byla věnována aktuálním společenským tématům, ale i vnitřní a mezinárodní politice. V roce 1936 odešli z redakce časopisu z důvodu nesouhlasu s jeho prosovětskou orientací J. Weil, Z. Kalandra a K. Teige. Po Mnichovské dohodě v roce 1938 byla Tvorba spolu se zákazem KSČ zastavena.
V roce 1945 byl titul obnoven a svou radikální levicovou orientací, přihlášením se k odkazu Julia Fučíka a ostatně i číslováním ročníků navázal na Tvorbu z let 1929–1938. Po roce 1948 pokračovala další radikalizace listu, nicméně v únoru 1952 byl list zřejmě z důvodů vnitrostranických bojů uvnitř KSČ opět zastaven, ovšem jen do roku 1957, kdy znovu došlo k jeho obnově. Ani to však nemělo dlouhého trvání, k dalšímu přerušení ve vydávání došlo již v roce 1962, přičemž podobný osud postihl i týdeník ministerstva informací Kultura. Oba časopisy byly následně sloučeny do nového listu nazvaného Kulturní tvorba. Poslední kapitola Tvorby se začala psát v roce 1969, kdy byl titul opět obnoven a znovu se přihlásil k tradici svého předchůdce z let 1929–1938. Jeho orientace byla stále identická, časopis se stal oficiální „tribunou“ normalizace. Po roce 1989 vycházela Tvorba pouhé dva roky. Opět se zaměřila na kulturní levici, ale navzdory kompletní změně redakční rady byla definitivně zastavena.
MERHAUT, Luboš (ed.) et al. Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce 4. S–Ž, Dodatky k LČL 1–3, A–Ř. Svazek I, S–T. Praha: Academia, 2008, s. 1057–1065 (heslo Tvorba, autoři Michael Špirit a Eva Taxová);
OSVALDOVÁ, Barbora a Jana ČEŇKOVÁ. Česká publicistika mezi světovými válkami. Praha: Academia, 2017, s. 136–137.
Mgr. KATEŘINA SPURNÁ, Ph.D., působí v oddělení časopisů Knihovny Národního muzea. Věnuje se dějinám periodik, výzkumu slovanských fondů a podílí se na vydávání Spisů Ferdinanda Peroutky.
