Kroměřížské noviny, jak samy inzerovaly, vznikly za účelem podpory češství, českého jazyka a života pod heslem „Česká Kroměříž“. Od počátku se také orientovaly silně všeslovansky. Jejich založení bylo vhodně načasované před volbami do obecní samosprávy v roce 1884. Právě v 80. letech v Kroměříži vrcholily snahy Čechů o ovládnutí radnice, které se definitivně podařilo až v následujících volbách v roce 1887.
Noviny založilo konsorcium vlastenecky smýšlejících Kroměřížanů, mezi které patřil Jan Harna, JUDr. Jan Kozánek nebo Vojtěch Kulp. Vydavatelem se pak stal Antonín Koutský (1821–1898), vzdělaný mlynář a dlouholetý starosta z nedaleké obce Hradisko, mimo jiné také účastník slovanské pouti do Moskvy v roce 1967, a prvním odpovědným redaktorem Jan Vrtěl. Postupně se na místě odpovědného redaktora vystřídali za čtyři roky trvání kromě Jana Vrtěla také Raimund Cejnek, dr. Antonín Just, Theodor Cejnek a František Nedoluha. Byly tištěny v Národní knihtiskárně Jana Šperlína v Kroměříži, vlivem politických rozmíšek pak od dubna 1888 v tiskárně Lamberta Klabussaye v Holešově. Po odkoupení práv se stal v roce 1887 jejich výhradním majitelem dosavadní vydavatel Antonín Koutský. Od něj na nátlak vedení města převzal vydavatelství v únoru 1889 dosavadní redaktor František Nedoluha. Noviny pak ještě vycházely zhruba dva měsíce, než 17. dubna 1889 s číslem 31 zanikly. Na ně vzápětí navázal nově vzniklý list Velehrad, který založil s pomocí družstva již zmíněný F. Nedoluha. Totéž družstvo odkoupilo celý kmen odběratelů.
Noviny měly svou pevně danou strukturu, která byla v novinách tohoto typu obdobná. Čtenáři nabízely až na výjimky čtyři strany textu. Úvodní strana patřila aktuálnímu tématu, zprávám z Říšské rady a v některých číslech byl pak připojen fejeton. Druhé dvě strany zaplnily další politické zprávy, následované denními zprávami nejen z Kroměříže a okolí. Dále zde čtenář našel rubriku Národní hospodář a Zasláno redakci. Poslední strana vždy patřila nyní tak hojně badatelsky vyhledávaným reklamám. Po celou dobu existence vycházely s pravidelností dvakrát týdně, vždy v úterý a pátek.