S tímto úbytkem se vytváří informační vakuum, které zaplnila radniční periodika a další média, jako třeba regionální televize, kde si města a kraje kupují vysílací čas. Na první pohled se může zdát, že tím je potřeba informování o regionálních tématech naplněna, avšak skutečný charakter těchto médií je jiný.
Dlouhodobé analýzy nevládní organizace Oživení ukazují, že namísto nestranného a vyváženého informování o dění v obci či kraji slouží radniční periodika i zmíněné televize jako nástroj jednostranné propagace aktuálního vedení města. Tento trend nejenže deformuje mediální scénu, ale zároveň oslabuje demokratickou kontrolu nad veřejnou správou.
V prostředí, kde chybí nezávislá žurnalistika, se omezuje možnost veřejné diskuse a kritického pohledu na práci politiků. Bez kontroly ze strany nezávislých médií mohou místní politici snadno ovlivňovat veřejné mínění, aniž by byli vystaveni důsledné oponentuře.
Problém radničních periodik
Radniční periodika jsou vydávána samosprávami a financována z veřejných peněz, což jim dává unikátní postavení mezi regionálními médii. Od roku 2013 jejich vydávání upravuje tiskový zákon. Novela zákona měla pomoci zajistit, aby obsah radničních periodik byl objektivní a vyvážený. Více než deset let praxe ukázalo, že se tento požadavek podařilo zajistit jen částečně. Většinou došlo ke zřízení názorové rubriky pro zastupitele, ale většina „informačních“ článků neobstojí ani v minimálních standardech novinářské redakční práce. Naše pravidelné analýzy ukazují, že názory opozice a kritická žurnalistika mají v periodikách minimální prostor (v roce 2023 se jednalo o jedno procento), zatímco naopak nadměrně propagují činnost starostů a radních. Místo vyvážených zpráv a kritické žurnalistiky dominují oslavné články na adresu starosty a radních, zatímco opozice a kritické hlasy jsou často ignorovány nebo marginalizovány.
Řešení situace není jednoduché. Systémové nastavení vydávání jde přímo proti nezávislému informování, protože umožňuje politikům naprostou kontrolu nad obsahem. Tomu dokáže odolat jen málokdo. Zároveň i tam, kde se snaží o zvýšení standardu, naráží na personální kapacity – najít novináře v každém malém městě je nelehký úkol, a proto obsah tvoří lidé, kteří novinářskou práci neumějí. Výsledkem je situace, kdy radniční periodika nepřispívají k demokratické diskusi, ale naopak ji omezují a deformují veřejnou debatu ve prospěch těch, kteří mají v rukou moc.
Deformace mediálního trhu
Expanze radničních periodik významně ovlivňuje trh s regionálními médii. Díky financování z veřejných rozpočtů, nákladům v řádu desetitisíců až statisíců výtisků a distribuci zdarma čtenářům jsou atraktivní i pro inzerenty, což pak oslabuje inzerci jako zdroj příjmů pro nezávislá média. Na trhu se tak udržela zejména taková média, která si příliš nelámou hlavu s kvalitou obsahu a není pro ně problém žít v symbióze s vedením měst a krajů. Nejvíce to platí o regionálních televizích, jako jsou Praha TV, Morava TV a další. Z veřejných rozpočtů do nich plynou značné částky, čelní politici mají zajištěn prostor pro vyjádření, naopak opozice žádný. Tento trend přispívá k úbytku skutečně
nezávislých regionálních médií. Výzkum Lenky Waschkové Císařové ukazuje, že zatímco v roce 2009 v Česku působilo 60 nezávislých lokálních tiskovin, do roku 2019 se jejich počet snížil na 29 a tento negativní vývoj pokračuje. Částečně jde o přirozený odklon od tisku, ale ani online formám nezávislých médií se příliš nedaří. Jednou z úspěšných je Drbna, vznikají i nové projekty – například Okraj v Moravskoslezském kraji, dlouhodobě jsou úspěšné Ohlasy v Boskovicích.
Mnoho jiných míst se ocitá v takzvaných „zpravodajských pouštích“, kde občané nemají přístup k nezávislým informacím o dění ve svém regionu. Výzkumy ukazují, že tam, kde zaniknou nezávislá média, klesá účast občanů ve volbách, snižuje se angažovanost ve veřejném dění a roste vliv dezinformačních a bulvárních webů, které často vyplňují informační mezeru (viz např. https://www.brookings.edu/articles/the-troubling-causes-and-consequences-of-diminished-local-news/).
Mohou knihovny přispět ke změně a hledání řešení?
Pokud chceme zabránit dalšímu oslabování regionální žurnalistiky, je nutné hledat efektivní způsoby její podpory. Klíčovou roli by měla hrát stabilní a systematická finanční pomoc, která by nezávislá média ochránila před ekonomickými tlaky a umožnila jim fungovat bez závislosti na místních politických strukturách. Inspiraci lze hledat v zahraničí, kde státy aktivně podporují lokální žurnalistiku prostřednictvím přímých dotací, daňových úlev nebo snížené DPH na tištěná a digitální média.
K takové podpoře ale chybí politická vůle na všech úrovních vládnutí. Nejde jen o politiky ve sněmovně – mnoho představitelů radnic považuje aktuální situaci za bezproblémovou, protože je pro jejich vlastní politické fungování vlastně výhodná.
V takové situaci mohou knihovny sehrát důležitou roli – jako přirozená centra setkávání, historické paměti a vzdělávání mohou přispět k posilování mediální gramotnosti, uchovávání a šíření informací a podpoře veřejné diskuse. Už nyní mnohé z nich pořádají workshopy a školení, která pomáhají občanům porozumět potřebě nezávislého informování a naučit se rozlišovat mezi objektivní zprávou a PR článkem. Knihovny mohou také poskytovat neutrální prostor pro debaty o lokálních tématech, a přispět tak k narušení informačního monopolu. Dále mohou pomoci například kurzy pro mladé novináře, kteří se jednou mohou stát vydavateli nového místního nezávislého média.
Pokud se chceme jako společnost ubránit dominanci jednostranného pohledu a zachovat demokratickou kontrolu nad veřejnou mocí, musíme nezávislá regionální média chápat jako veřejný statek, který si zaslouží naši pozornost, ochranu i podporu.
ŠÁRKA ZVĚŘINA TRUNKÁTOVÁ a MARIE KRUTIŠOVÁ pracují v nevládní organizaci Oživení, která se už téměř 30 let věnuje prosazování transparentnosti ve veřejné i soukromé sféře a boji proti korupci.
