„Co chceme? Chceme osvětu lidu, poněvadž víme, že osvícený a vzdělaný lid si vše, čeho potřebuje, vydobude, vymůže i vynutí sám.“ Tímto citátem z prvního čísla královéhradeckého časopisu Osvěta lidu (1896–1941) je řečeno mnohé o původní ideové náplni nového periodika. Jeho zakladatelé si tehdy uvědomovali nutnost založit opoziční platformu zejména ke konzervativnímu katolickému listu Obnova.
První léta fungování časopisu byla nicméně velmi strastiplná, plná finančních těžkostí, ale nakonec se zdárně přehoupla k prosperitě. Mnoho článků se zaměřovalo na regionální a zhusta i klerikální témata, ale záběr časopisu přesto tíhnul k politické agendě. Ostatně už od roku 1897 jeho podtitul zněl „Politický týdeník pro severovýchodní Čechy“. Časopis byl nejprve orgánem České strany radikálně pokrokové a poté České strany pokrokové, tj. realistické.
Podstatným rysem listu se stala neustálá změna. Mnohokrát se změnil majitel i vydavatel, podtitul časopisu i jeho periodicita, tiskař i působiště redakce a její složení. Nejvýraznější postavou se jevil Alois Hajn, jenž ve svých rukou soustředil na několik let více funkcí.
Na přelomu století redakce přesídlila do Pardubic a list se začal více věnovat pardubickým tématům. Současně stále přinášel informace o královéhradeckém dění, o politice a celozemských tématech. Znovu se změnil podtitul, tentokrát na „Pokrokové noviny pro český severovýchod a východ“.
Nicméně již po vydání prvních dvou „pardubických“ čísel, ve kterých se redaktor Hajn dopustil srovnání Pardubic s Hradcem, „v němž ukázal, jak a v čem jsou pozadu“, nastal konflikt se čtenáři. A zdá se, že určité pobouření následovalo velmi často, „…vždy kdykoli Osvěta lidu zavadila svým kritickým pérem o nějaký bolák společenského, mravního, politického nebo komunálního života pardubického“.
Na počátku první světové války se v Osvětě lidu začaly objevovat články kritické k válečnému úsilí, s nimiž měla dobová cenzura značné potíže. V roce 1916 činnost periodika zastavilo vojenské velitelství, které shledalo jeho další působení nepřijatelným.
Po znovuobnovení časopisu v roce 1919 a přesídlení redakce do Hradce Králové se Osvěta lidu stala orgánem Československé národní demokracie, což deklarovala i podtitulem. V tom byla zajedno i s politickou reprezentací města, zejména se starostou Františkem Ulrichem. Jedním z hlavních témat, kterými se časopis tehdy zabýval, bylo sloučení okolních obcí v rámci tzv. Velkého Hradce. Vydávala se také speciální čísla, věnující se konkrétním obcím královéhradeckého kraje. V turbulencích třicátých let se měnilo politické zaměření časopisu, v roce 1939 přijal v závislosti na politickém dění podtitul „Orgán Národního souručenství“. Nějakou dobu časopis ještě odolával těžkým časům v podobě druhé světové války, ale v roce 1941 dospěl k zániku.
NYČ, Václav. Periodikum Osvěta lidu z let 1896–1941 v dobovém kontextu. Hradec Králové: FF UHK, 2015. 84 s.
HAJN, Alois. Život novinářův: 1894–1930: výběr článků, feuilletonů, řečí a projevů. I. Praha: Svaz národního osvobození, 1930. 307 s.
Mgr. MARTINA OPRŠALOVÁ DAŠKOVÁ, odborná knihovnice a kurátorka sbírky starých tisků Muzea východních Čech v Hradci Králové.
