Časopis, navazující již na předchozí pokusy členů Spolku vydávat své výtvarné práce, byl typickým reprezentantem obdobných uměleckých periodik přelomu 19. a 20. století a považoval se za časopis secesní.
Členové redakce Volných směrů měli často zároveň i funkci ve Spolku, resp. majitelem titulu jako takového byl Spolek, který na svých pravidelných schůzích volil družstvo, a to ze svého středu následně volilo redakční radu. V té tak obvykle zasedali malíři, sochaři, architekti a literáti a vzhledem k četným reprodukcím a ilustracím také specialisté na tisk.
Časopis byl nejprve vydáván jako měsíčník a vycházel vždy poslední pátek daného měsíce. Jednotlivé ročníky začínaly v souladu s akademickým rokem listopadem, později došlo k posunu vydávání prvního čísla na leden příslušného roku. V počátcích svého vydávání měl časopis vzhledem ke svému užšímu zaměření finanční problémy, situaci se však s počátkem 20. století podařilo stabilizovat. V prvních třech ročnících převažovaly v textové části periodika literární příspěvky, rozdělené na část prozaickou a básnickou, nad příspěvky o výtvarném umění. Např. první číslo prvního ročníku, vydané v listopadu 1896, bylo zahájeno textem „Smrt Jana Nerudy“.
